O Bukovince
Obec Bukovinka se nachází na jihovýchodě okresu Blansko, v severní části JM kraje jako nejodlehlejší vesnice blanenského okresu
Obecné informace
Okolí obce má charakter zvlněné krajiny, samotná obec se nachází ze všech okolních obcí v nejvyšší nadm. výšce cca 523 m n.m. Katastr obce je geologicky jednotný, tvoří ho souvrstvi slepence, jehož stáří se datuje zhruba do období před 350 tis. lety. Oblast vápencového Moravského krasu do katastru obce nezasahuje. Bukovinka je součástí Drahanské vrchoviny. Katastr Bukovinky leží na rozvodí tři potoků - Křtinského, Rakovce a Říčky, patří do povodí Litavy a úmoří Černého moře. Samotnou vesnici protékají potoky Malý Rakovec a Strhovec, na němž se rozlévá stejnojmenný rybník, v obci spíš zvaný Brodek. Jen poměrně malou plochu v katastru obce zabírají louky a pole, okolí obce je tvořeno smíšenými a jehličnatými lesy. Starší porosty jsou zastoupeny bukem, v mladších převládá smrk.
Orná půda je využívána k pěstování plodin nenáročných na teploty.
Významná průmyslová výroba se zde nenachází.
Obcí prochází pouze jedna komunikace a to silnice III. třídy, ostatní jsou pouze místní a účelové komunikace spojující většinou časti obce. V rámci hromadné dopravy patří obec od roku 2004 do IDS JMK.
Vesnice se neformálně dělí na několik části: Dědina, Dolňák, Pindula, Nová čtvrt, Černý les, U brněnské cesty. Historické jádro tvoří nepravidelná částečně zastavěná náves obklopená různorodou zástavbou.
V rámci infrastruktury je zde vybudován Wi-Fi přístup na internet, na katastru jsou zastoupeni všichni mobilní operátoři, příjem rozhlasového a televizního signálu zajištuje radiokomunikační stanice Kojál. Chybí zde pošta. V obci se nenachází také žádné zdravotnické zařízení ani lékárna, ze školských zařízení Bukovinka disponuje MŠ. ZŠ navštěvují děti 1. stupně v sousední Bukovině.
Obec je zásobována pitnou vodou za skupinového vodovodu Bukovinka - Bukovina. Elektrická energie je dovedena do dvou transformátorů, v současné době je zahájeno řízení k výstavbě třetího v lokalitě Černý les. V roce 1997 byla obec plynofikována.
Znakem obce je větvička se třemi žaludy (dodnes se neví, proč zrovna žaludy). Oficiálně se používá od 17. dubna 2009.
V roce 2015 je v Bukovince evidováno 531 obyvatel a cca 225 domů.
/zdroj: Lucie Antonická - Bukovinka, internet/
Kapka historie
Starobylý název: Puchvan, později Malá Bukovina.
První listinné zprávy o Bukovince jsou z roku 1268 a 1283. Jedná se o nadační listiny pana Hartmana z Holštýna. (nadační listiny jsou uvedeny ve křtinském archivu.) Podle těchto zpráv již v té době stával v Bukovince kostel nebo kaple na místě starého hřbitova. Podle některých byla u kostela i fara.
Dle staré tradice se nedaleko kostela v roce 1210 zjevila Panna Maria. Tuto událost nám dodnes připomíná kaplička s nápisem "Zde se roku 1210 zjevila Panna Maria Křtinská". Kapli nechal zbudovat na poděkování za záchranu ve válce na italské frontě hrabě z Bubna-Litic .
Tato tradice dále říká, že v tehdejším svatostánku působili poustevníci - pravděpodobně staroslovanského obřadu - a starali se o sochu zobrazující zjevenou Pannu Marii. Neopustili kostel ani tehdy, když socha byla přenesena do Křtin. Ústní tradice mluví o posledním poustevníkovi, který se jmenoval Pavel. Staří pamětníci mluvili o náhrobním kameni, kde byl latinský nápis následujícího znění: V pátek na den sv. Pankráce 1475 zemřel zdejší poutevník Pavel a zde byl pochován. Byl zobrazen v poustevnickém oděvu, klečící před milostnou sochou. V letech 1670 až 1690 měl kostel 3 oltáře, pozlacený kalich a 2 zvony. Starý kostel v roce 1772 vyhořel. Dnes můžeme vidět jen zříceninu této starobylé památky.
Následujícího roku 1773 byl vystavěn nynější kostel. Je 37 m vysoký, byl zbudován opodál na vyvýšenině, na jižním okraji obce. Zásluhu na postavení kostela měl tehdejší zábrdovický opat Kryštof Matuška. Titul kostela: "Nanebevzetí Panny Marie". Nad vchodem kostela je kamenná deska, která měla latinský nápis, dnes nečitelný. V českém překladu: "Hle, po krutém požáru tu z popela vstávám a pevně stojím ke cti Rodičky Boží, postavený od Kryštofa Matušky, opata kanonie zábrdovického kostela, který již slavil 50. výročí slavných slibů".
/zdroj: internet/
